Kde se s těmito pojmy setkáte v běžném životě? Hlavně tedy pokud chcete cestovat kamkoli mimo hranice našeho státu. Pravda, již neměníme šilinky, marky, ale jednotnou měnu pro hodně zemí, a tou je euro. Do zemí mimo EU pak měníme peníze tak, jak je potřeba. Nuže, přejděme k jednotlivým pojmům.

Valuta (z italštiny = to co platí), je to, co máte fyzicky v rukou. Tedy papírové peníze, nebo mince. A protože je musíte vy tahat fyzicky sebou, ale doma i přechovávat, musí s nimi totéž udělat směnárna či banka, kam je přinesete. A protože je s tím spojena fyzická „práce“, zabírají určité místo, a musí se s nimi manipulovat ručně, jsou valuty skoro vždy dražší než devizy.
Devíza, nebo devizy všeobecně, jsou takové peníze, které nikdy neuvidíte. Přesněji možno napsat, že jsou to peněžní prostředky v cizí měně v bezhotovostní podobě. Ve velkém počtu případů to mohou být šeky, nebo nějaké cenné papíry k umoření, směnky, dluhopisy, ale i spousta jiných, a není jich málo. Devizové účty využívají většinou firmy, které obchodují v zahraniční měně, aby ušetřily náklady za výměnu na české koruny. Zároveň rozdělují kurzové riziko, čímž se chrání proti výkyvům kurzu v důsledku vlivu tuzemské politiky, nebo ekonomiky jako takové.
Takže jsme si přesně vymezili oba pojmy, ale jejich zapamatování asi snadné nebude. Mnemotechnická pomůcka trošku může být právě ono výše zmíněné „valute“, tedy to, co platí. Tím mohu platit na tržnici, nebo tam kde nejsou pokladny, a nelze použít kartu. Což devizou nemůžete, ani kdybyste se rozkrájeli na velmi tenké nudličky.

O tom, kde měnit by musel být celý další článek, takže si musíte vybrat sami, zda banku či směnárnu, to už je čistě na vás. Nevím, zda ještě existují veksláci, pokud ano, asi bych u nich nedoporučoval žádnou transakci a to nikdy. Můžete na to hodně doplatit.
Věřím, že vám mini článeček pomohl a budete se snáze orientovat. Na závěr jen připomínka, valuty jsou dražší než devizy, a devizou nelze fyzicky platit.