Tvářecí závitníky I-nastroje jsou ve strojírenství specifickou kategorií výroby šroubových spojů. Vytváří závity nikoli obráběním, kdy se z materiálu odvádí tříska, ale postupem tváření za studena. Tvářený materiál je zde pod tlakem nástroje podroben tvarové deformaci, která zajistí jeho požadované rozměry a technické parametry.

Tyto nástroje z nástrojové uhlíkové oceli snesou při dodržování stanovených pracovních postupů dlouhodobé namáhání, zejména ve velkosériové výrobě. Právě pro velké množství obrobků je tento způsob vhodný, přičemž se výroba závitů může uskutečnit s menšími náklady, ve srovnání s klasickými řeznými závitníky.

Podmínky pro využití tvářecího závitníku

Průměr předvrtávaného otvoru – je nutné držet se doporučení výrobců tvářecích závitníků, zejména s ohledem na velikost předvrtávaného otvoru. Ten musí být vždy větší, než jaký je při zhotovení závitu třískovým způsobem. Průměry předvrtávaných otvorů by měly být k nahlédnutí v přiložených tabulkách.

Slepé (neprůchozí) otvory v obrobcích – nevýhodou řezných závitníků je nutnost odvádět třísku, což znesnadňuje proces výroby závitů v neprůchozích otvorech. Právě pro tyto účely jsou tvářecí nástroje ideální. Závit lze zhotovit po celé délce slepé díry velmi rychle a efektivně, a to jak v sériové, tak i kusové výrobě.

Materiál – jednotlivé typy tvářecích nástrojů se mohou lišit s ohledem na životnost a využitelné materiály. Obvykle se tímto způsobem zpracovává uhlíková konstrukční či automatová ocel, speciální oceli žáruvzdorné a žárupevné legované niklem, chromniklové nerezové oceli, hliník a jeho slitiny, měď a její slitiny.

Vznikající tření – podmínkou správného využívání nástrojů je dostatečné chlazení a mazání. Již samotný název „tvářecí“ napovídá, že jde v průběhu práce o velmi silné třecí namáhání, za doprovodného vzniku tepla, čímž se může životnost nástroje výrazně zkrátit. Proto je nutné dodržovat správný mazací postup – tedy využít buď olej, anebo speciální olejovou emulzi s vyšším podílem olejové složky.